Večer u televize je pohodový, bavíte se s manželkou, popíjíte cosi ze sklenky před vámi a sledujete televizní program. Dálkový ovladač, ale pro jistotu po ruce, neboť nemáte náladu na vstupy reklam do televizního pořadu. První reklamu berete, manželka odskočí do kuchyně a vrátí se s nějakou dobrotou, film běží po reklamě dál. Deset až patnáct minut filmu a jupí, už tady máme zase reklamu, využijete čas reklamy a odběhnete si ulevit, film běží po reklamě dál. Deset až patnáct minut filmu a zase reklama, využijete čas reklamy a juknete na jiný program, ale tam je také reklama, projedete pár programů, ale všude reklama a zklamaně se vrátíte k původnímu programu, který sledujete. Film běží dál a šup po patnácti až dvaceti minutách zase reklama, využijete čas reklamy, zajdete k počítači, připojíte se k internetu, pročtete došlé maily a vrátíte se k televizi. Film běží po reklamě dál, pět minut před koncem filmu zase reklama, přepnete na jiný program a ejhle, běží film jiný ale zajímavý, chvíly koukáte a koukáte a málem zapomenete přepnout, reklama skončila, ale neboť jste vždy při reklamě utekli od televize, občas vám něco málo z filmu uniklo. Na konci filmu vlastně ani nevíte o co ve filmu šlo nebo co se v tu chvíli, kdy jste se věnovali něčemu jinému, se ve filmu semlelo.
Příště to tedy při sledování filmu v televizi uděláte jinak. Při reklamách nebudete přepínat na jiné programy a budete sledovat i ty reklamní vstupy. Má to ale také háček. Z filmu vcelku zase nic nemáte, jen přemýšlíte zda koupit lék na prostatu nebo lék na bolesti zad a já nevím čeho všeho ještě, zda nemáte v pračce vodní kámen, či jestli je Fidorka z reklamy lepší než ta co se vyráběla za komunistů. Zda máte koupit internet za havajskou cenu, zda je lepší šampon z reklamy při filmu nebo ten co byl v reklamě po Televizních novinách, jak asi chutnají knedlíčky od Vitany nebo jak chutná vodka Finlandia, zda jsou lepší tarify od Vodafonu nebo T Mobilu. Prostě blbnete, ale zábavu v televizi si stejně neužijete. A to už vůbec nemluvím o reklamách na filmy a jiné pořady vysílané v televizi na všech programech. Pokud se necháte nachytat na upoutávku, zjistíte že film byl vlastně o ničem, jen v těch ukázkách bylo vybráno to nejlepší a film byl zase plný reklam. Film, který by trval normálně hoďku má vlastně skoro dvě hoďky, díl seriálu by trval dvacet minut, ale díky reklamě trvá čtyřicet až padesát minut. Při sledování televizní zábavy se začnete zahloubat nad myšlenkou, zda jsou televizní pořady pro pobavení lidí nebo je to jen nástroj na zviditelnění různých výrobků a produktů firem, které si mohou televizní reklamu finančně dovolit a při tom je vcelku jedno, zda reklama spotřebitele a i človíčka který bez televize nemůže žít, jen sprostě klame, mnohé přivádí k šílenství, hloupě oblbuje kolem dokola jedním a tím samým výrobkem.
Nejlepší jsou ty reklamy při pořadech pro děti. Animovaná pohádka plná násilí předchází reklamě na hrdiny z rádoby pohádky. Jsem docela rád, že žádné malé dítko dnes již nevlastním. Nedávno v obchodní centru jsem zažil neskutečný výstup malého človíčka před hračkářstvím, které si vynucovalo koupi nějakého toho hrdiny vystaveného ve výloze. Zašel jsem do prodejny hraček, jen tak ze zvědavosti, zjistit co kýžený hrdina stojí v naší měně. Cena byla dnes už přesně nepamatuji, ale bylo to něco kolem 450 korunek. Dle mého úsudku byl hrdina obyčejný blbý odlitek z plastu, taková malá figurka s nějakým smrtícím nástrojem. No, někdo tu reklamu v televizi musí zaplatit. Reklam v televizi na zboží pro děti je přehršle, vzorek výsledku chování malého tvorečka jsem zažil před tou prodejnou.
Reklamy na léky jsou také dobré, ale do té doby, než si po koupi léku přečtete návod na užívání. Tak se musíte opravdu ale zamyslet, zda užívat nebo neužívat. Většinou je v příbalovém letáku napsáno, že tento lék nesmíte užívat když jste přecitlivělí na to či tamto, když jste těhotná, když vás tíží ještě ke všemu tahle nemoc a tamta nemoc, že je vhodné lék užívat po poradě s lékařem a že lék pomáhá 98 % populace. Já jsem vždy bohužel patřil k těm zbylým dvěma procentům.
Takže to sesumírujeme. Televizní pořady zábavné nebo jen filmy, jsou jen doplňkem televizních reklam. Za sledování těchto reklam si musí televizní divák povinně platit televizní poplatky a podnikatelé co vlastní televizní přijímač ještě na pracovišti, ti si musí ještě připlatit a aby to nebylo málo, tak ještě musí platit autorské poplatky za pořady v televizi, za pořady, které díky televizní reklamě postrádají veškerý umělecký dojem.